Supervulkány. Nejnebezpečnější sopky na planetě

Jsou nevypočitatelné a nespoutané. Dokazují nám na každém kroku, že vůči přírodě jsme bezmocní. Malé, velké, vyhaslé nebo činné. Takové jsou sopky. Nedávno nám jedna z nich dala pocítit svou sílu. Výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull ochromil na několik týdnů leteckou dopravu na Zemi. Pokud toto dokáže jedna sopka, co dokáže supervulkán, jehož erupce se vyznačuje silou tisíc krat vyšší?
Supervulkán v národním parku Yellowstone

Yellowstone gejzír, zdroj: Wikipedia.org, Flicka

Jedním z nejznámějších Supervulkánů je supervulkán pod Yellowstonským  národním  parkem v USA. Podle výzkumů paleontologů před deseti miliony let došlo v Yellowstone k obrovské erupci, která pokryla zemi popelem do výšky dvou metrů až do vzdálenosti dnešní Nebrasky. Muselo jít o supervulkán a erupci apokalyptických rozměrů. Takovou erupci a její dopad navzdory vědeckým simulacím a katastrofickým filmům stále řadíme do sféry sci-fi. Opak je však pravdou. Za posledních 100 let se zem v Yellowstone zvedla o 40 cm. Celý park tlačí vzhůru magma, která je v současnosti jen 8 km pod povrchem.
Což může způsobit supervulkán v Yellowstone?
Vědci z britského Hedleye střediska pro předpovědi a výzkum klimatu zveřejnily výsledky počítačové simulace exploze Yellowstonského supervulkánu. Po výbuchu by se vytvořil kráter o průměru asi 30 kilometrů, následné ničivé zemětřesení by zasáhly celé území USA a sopečný popel by na delší dobu zastínil slunce. Průměrná teplota na severní polokouli by klesla o 5 až 10 ° C, čímž by nastala nová doba ledová. Ta by způsobila masové vymírání druhů a zničení tropických deštných pralesů.

Supervulkán Toba na ostrově Sumatra

Jezero Taba, zdroj: NASA satelit

Ještě nebezpečnější než Yellowstonský je supervulkán Toba na ostrově Sumatra. Při poslední erupci sopky před přibližně 74-tis. lety zahynuli tři čtvrtiny všech živočichů na Zemi, az tehdejší půlmilionové populace přežilo možná deset tisíc osob. Co by se stalo, kdyby Toba vybuchla znovu?


Sumatra v jediném okamžiku zmizí v rozžhaveném jícnu vulkánu. Seismická vlna obletí svět, zemětřesení zasáhnou Indii i Asii. Čtvrtinu Asie pokryje popel do výšky několika metrů. Slunce na několik měsíců zmizí z oblohy a dílo zkázy dokončí kyselé deště, které budou ničit Zemi více než rok. Země bude bičovanou ledovými hurikány a pokrytá sněhem a ledem.
Bohužel tohle opravdu není sci-fi. Geologická situace v blízkosti Sumatry je v posledních letech kritická. Všichni mají jistě v paměti ničivé zemětřesení z r.. 2004. Otřesy půdy dosáhly 9,6 stupně Richterovy stupnice a způsobily vlnu tsunami, která si vyžádala téměř 250 000 obětí.

Pokud se vám zdají zmíněné sopky příliš daleko, což tak Neapol?

Campi Flegrei, zdroj: Wikimedia, Donar Reiskoffer
I když obyvatel Neapole častěji znepokojuje činná sopka Vesuv, reálné nebezpečí pro Evropu zatím dřímá pod zemí Flegrejských polí. Campi Flegrei je prastarý supervulkán asi 10 km západně od Neapole. Seismologů znepokojuje nejen zvýšení teploty půdy v této oblasti, ale i zřetelná deformace povrchu. Následky možného probuzení tohoto vulkánu se dnes vědci ani neodvážil předpovědět.



Dnes víme, že k obrovské erupci zde došlo před asi 30-40 tisíci let. Tehdejší sopečný popel dosud objevují ve Středozemním moři, na Islandu, v Bulharsku, na Ukrajině, ba dokonce na území Ruska. Na Flegrejských polích se v 70. letech minulého století zem za tři roky zvedla o půldruhého metru, kvůli čemuž vznikly v mnoha domech trhliny.

Kamčatka - země přírodních krás a supervulkánu
Dalším z hrozících Supervulkán je řetěz sopek na poloostrově Kamčatka. Kamčatka patří k nejaktivnějším vulkanickým oblastem na světě. Na 1 250 km dlouhém poloostrově se nachází kolem 160 sopek, z toho 29 je stále činných.Vrásky na čele způsobují vědcům hned čtyři vulkány: Šiveluč, Karymskaja, Kizimen a Ploskij Tolbačik.Všechny ožily již před nějakým časem, ale jejich aktivita se v posledním období stupňuje. V okolí sopky Tolbačik každý den registrují lávu deroucí se na povrch.

Proč je supervulkán takový nebezpečný?
Supervulkány se posuzují zejména podle množství materiálu (lávy), které dokáží během erupce vychrlit na povrch. Jejich magma se totiž nehromadí v zakončení sopečného kužele, ale v podzemní dutině v zemské kůře. Magmatu tam je tedy obrovské množství, a pokud se už nemá kde hromadit, nastane erupce velkých rozměrů. V historii naší planety se to už párkrát stalo, co způsobilo několik katakliziem. V následující tabulce si můžete prohlédnout některé z největších historických erupcí klasifikovaných jako VEI8 (více než 1000 km3 vyvrženého materiálu).

NÁZEV SOPKY KDE? KDY? SÍLA?

La Caldera Garita Colorado, USA před 28 mil.. let 5000 km3
Toba Sumatra, Indonésie před 74 tis. let 2800 km3
Pacan Caldera Chile před 4 mil.. let 2500 km3
Island Park Caldera (Yellowstone) Idaho / Wyoming, USA před 2,1 mil.. let 2500 km3
Whakamaru Taupo, Nový Zéland před 254 tis. let 2000 km3
Kilgore Tuff (Yellowstone) Idaho, USA před 4,5 mil.. let 1800 km3
Blaktailf Tuff (Yellowstone) Idaho, USA před 6,6 mil.. let 1500 km3
Lake Taupo Taupo, Nový Zéland před 26,5 tis let 1170 km3
Cerro Galan Catamarca, Argentina před 2,5 mil.. let 1050 km3
Yellowstone Valder Wyoming, USA před 640 tis. let 1000 km3
Středosibiřská plošina Sibiř, Rusko před 250 mil.. let 1-4 mil. km3
Campi Flegrei (VEI7) Neapol, Itálie před 39,3 tis. let ~ 500 km3
Tambora (VEI7) Sumbawa, Indonésie rok 1815 ~ 150 km3
Katla (VEI6) Island roky 934-940 ~ 18 km3
Vesuv (VEI5) Neapol, Itálie rok 79 ~ 9 km3
Mount Helens (VEI5) Washington, USA rok 1980 ~ 1 km3
Eyjafjallajökull (VEI4) Island rok 2010 ~ 0,5 km3